Do německých ovčáků jsem se zamilovala už jako malá holčička - konkrétně do německé ovčačky Dory, která se svou paničkou chodívala na návštěvu k mojí babičce. Dora ulehla v koutku předsíně a celý večer tam způsobně ležela (mimochodem, žádný z mých psů by něco takového nedokázal).

     Vlastního psa jsem se dočkala až v deseti letech, byl jím nalezenec z pražského metra, zlaté barvy a nejasného původu. Moje matka jej pojmenovala Fanouš. Dodnes mi to připadá jako příšerné jméno, ale hlavní bylo, že jsme konečně měli psa! Fanouš byl velmi svérázný pejsek s duší tuláka a stal se zdrojem mnoha veselých historek, které v naší rodině kolují dodnes. Byl mým společníkem dlouhých patnáct let, od roku 1984, kdy jsme se ho jako cca ročního pejska ujali, až do května 1999.

     V květnu 1999 jsme si domů přivezli našeho prvního německého ovčáka, dvouměsíčního pejska Fausta bez PP. O rok později k němu přibyla ještě cca dvouletá fenka NO Brita, kterou původní majitel uvázal ke stromu a opustil.

     Naším prvním psem s PP se v roce 2004 stala vlkošedá fenka německého ovčáka If Gymor, které jsme říkali Teri. Terka se v roce 2008 stala matkou 9 štěňátek, zatím jediných, která se v naší chovatelské stanici narodila. Z tohoto vrhu u nás zůstala Angie, nejtmavší a nejdivočejší holčička z Terinčiných potomků, která bohužel trpěla DKK a nebyla chovná.

     V roce 2015 do naší smečky přibyla další ovčanda India z Berounské bašty, bohužel příběh s DKK se opakoval a ani Indy nebyla po této stránce v pořádku.

     V roce 2018, na přání dcery, se u nás zabydlela první maliňačka Kira Clever Fox.